© Nadace pro děti. Tel. 352 600 550. Sídlo: Kostelní B?íza 20, 35761 Březová u Sokolova. Více informací • S
Prvním poválečným předsedou MNV Kostelní Břízy byl skutečně Václav Havel. Jde ale samozřejmě o schodu jmen. Na obrázku třetí a také poslední předseda Zdeněk Bezděkovský při blahopřání herci Karlu Högerovi k jeho 65. narozeninám 17. června 1974 při natáčení filmu Sedmého dne večer v Kostelní Bříze.
Krátké dějiny vývoje samostatné obce Kostelní Bříza a její správy po druhé světové válce
Obec Kirchenbirk ležela na jih od Sokolova na okraji Slavkovského lesa. V prosinci1945 měla 380 obyvatel a její katastrální území měřilo 447 ha.
Obec Kostelní Bříza se v roce 1945 úředně jmenovala Kirchenbirk. Na Kostelní Břízu
byla přejmenována výnosem ministerstva vnitra z 1. července 1947. Ze společného zasedání
MNV a ZO KSČ v Kostelní Bříze dne 17. května 1961 vzešel návrh přejmenování obce na Novou Břízu. Také byly navrženy názvy obce Mladá Bříza a Vysoká Bříza. Žádný z těchto
návrhů však nebyl přijat.
Ústavní dekret presidenta republiky č. 18 ze 4. prosince 1944 o národních výborech a prozatímním Národním shromáždění určil jako základ organizace veřejné správy v osvobozené republice národní výbory. Jejich základní práva a pravomoci byly zakotveny ve vládním nařízení č. 4/1945 Sb. z 5. května 1945 a ve vládním nařízení č. 44/1945 Sb. ze 7. srpna 1945, kterým se měnilo vládní nařízení č. 4/1945 Sb., o volbě a pravomoci národních výborů. Národní výbory byly definovány jako zastupitelské orgány a orgány veřejné správy, které spravovaly v obvodu své působnosti všechny veřejné záležitosti nespravované jiným veřejným orgánem. Pro organizaci správy obcí v pohraničních oblastech bylo přijato několik základních norem. Vedle ústavního dekretu presidenta republiky, jehož platnost byla potvrzena vyhláškou ministra vnitra z 3. srpna 1945, to bylo především vládní nařízení č. 4/1945 Sb. To stanovilo, že v obcích a okresech s většinou státně nespolehlivého obyvatelstva budou jmenovány jako dočasné správní orgány místní a okresní správní komise. Pro okres jmenovalo okresní správní komisi ministerstvo vnitra, pro obce jmenovala místní správní komise okresní správní komise. Vedle místních správních komisí působili po válce v obcích, v nichž nemohly být vytvořeny místní správní komise, obvodoví (okrskoví) starostové, od roku 1947 nazývaní obvodoví tajemníci. Otázka, kým byli do funkce jmenováni a míra jejich kompetence není zcela vyjasněna. Zdá se však, že obvodový starosta měl původně z titulu své funkce provádět především dozor nad vedením veškeré agendy několika obcí, které tvořily obvod jeho působnosti a spolupracovat s místními správními komisemi. Nakonec však zřejmě proto, že situace pro vznik místních správních komisí zůstávala nepříznivá, vykonávali vlastní správu obcí. V roce 1945 byli na Sokolovsku jmenováni zprvu Okresním národním výborem v Plzni, později Okresní správní komisí v Sokolově a Okresním národním výborem v Sokolově.
Vývoj obce Kostelní Břízy a její správy po druhé světové válce byl především ovlivněn
nedostatečným počtem českého obyvatelstva, odsunem německého obyvatelstva z obce v roce
1946 a později také vytvořením výcvikového vojenského prostoru v oblasti Slavkovského lesa.
Jelikož se pro nedostatečný počet českého obyvatelstva nepodařilo vytvořit v obci místní správní
komisi, spravoval ji nejprve český pověřenec. Avšak k 16. listopadu 1945 je doložena správa
obce obvodovým starostou Františkem Bendou. Zřejmě krátce zde působila místní správní
komise v roce 1946. Místní národní výbor se na základě voleb do ÚNS nevytvořil, neboť
v těchto volbách bylo v Kostelní Bříze odevzdáno celkem 15 platných hlasů, z nichž 2 byly
odevzdány pro KSČ, 4 hlasy pro ČSSL, 5 pro ČSSD a 4 hlasy pro ČSNS. Od 13. června 1946
obec podle usnesení OSK v Sokolově opět spravoval obvodový starosta František Benda,
kterého vystřídal v této funkci Josef Jonáš.
V roce 1946 byl proveden odsun většiny německého obyvatelstva z okresu Sokolov.
Správa obcí, které byly řídce nebo jen minimálně osídleny, byla i nadále prováděna nejbližším
sousedním správním orgánem obce nebo obvodovým starostou. Patrně již v roce 1946 bylo
na území Slavkovského lesa rozhodnuto o vytvoření vojenského pásma, do kterého byla
začleněna i jižní část okresu Sokolov a s ní i obec Kostelní Bříza. Nově vytvořené vojenské
pásmo, později nazývané vojenský újezd Prameny, připadlo od 1. ledna 1949 k okresu
Mariánské Lázně. Obce v něm ležící byly postupně vylidňovány, předávány vojenské správě
a de iure zrušeny 1. července 1950.
Výcvikové vojenské pásmo, jehož vytvoření mělo ve vývoji zdejšího osídlení drastické
následky, bylo zrušeno už k 15. srpnu 1954. Byly obnoveny původní hranice mezi okresy
Mariánské Lázně a Sokolov z doby před jeho vznikem a území, jež tehdy patřilo do okresu
Loket, bylo v roce 1954 připojeno k okresu Sokolov. Dále bylo rozhodnuto, že na území, jež
ze zrušeného vojenského pásma připadlo k okresu Sokolov, bude vytvořen Místní národní výbor
v Kostelní Bříze, který bude spravovat i území některých zaniklých obcí, a další budou dána
do správy již existujících místních národních výborů. K obci Kostelní Bříza bylo připojeno
území osmi bývalých obcí Arnoltova, Bystřiny, Krásné Lípy, Ostrova, Rovné, Rudolce,
Studánky a Vranova a osady Týmov. Původní katastrální území obce se tak zvětšilo více než
dvanáctinásobně a měřilo 5591 ha.
Obec Arnoltov ležela západně od Kostelní Břízy. V prosinci 1945 měla 388 obyvatel
a její území měřilo 508 ha. Ke dni 20. listopadu 1946 zde byli jen 4 obyvatelé
s československým státním občanstvím a 56 Němců. Krátce po II. světové válce byla spravována
německým, dále českým pověřencem a později již jen obvodovým starostou.
Bystřina byla obcí ležící ve vzdálenosti asi 2 km od Kostelní Břízy. V prosinci 1945 měla
191 obyvatel a její území měřilo 196 ha. Spravována byla českým pověřencem a od září 1945
obvodovým starostou.
Obec Krásná Lípa ležela jižně od Březové a jihozápadně od Rovné. V prosinci 1945
měla 601 obyvatele a její katastrální území měřilo 697 ha. V letech 1945 až 1946 byla
spravována obvodovým starostou Václavem Burianem. Ke dni 20. listopadu 1946 zde žilo 22
obyvatel s československým státním občanstvím a 60 Němců. V letech 1945 až 1948 k ní patřila
osada Týmov, s původním úředním názvem Tiefengrün. Nový úřední název Týmov dostala
osada výnosem ministerstva vnitra z 1. července 1947.
Ostrov byla malá obec ležící jižně od Březové a jihozápadně od Rovné s katastrálním
územím o rozloze 383 ha, jež v prosinci 1945 měla 227 obyvatel. V roce 1945 spravoval obec
německý pověřenec Eduard Tiefenbrunn. Později spravoval obec obvodový starosta František
Benda. Jeho nástupcem byl pravděpodobně Václav Burian, jenž prokazatelně spravoval obec
v květnu roku 1946. Obec Ostrov měla původně úřední název Verda vzniklý z německého názvu
Wöhr. Vyhláškou ministerstva vnitra z 5. února 1948 byl pro obec stanoven český úřední název
Ostrov.
Obec Rovná, německým názvem Ebmeth měla v prosinci 1945 celkem 386 obyvatel
a byla spravována obvodovým starostou. K 22. květnu 1947 žilo v této obci jen šest obyvatel.
Obec Rudolec v prosinci 1945 obývalo 289 obyvatel na rozloze 541 ha. Ke dni
20. listopadu 1946 měla 21 obyvatel s československým státním občanstvím a 28 Němců.
K 2. květnu 1947 zde žilo 5 obyvatel. Také tato obec patřila do správy obvodového starosty.
Obec Studánka ležela jihovýchodně od Kynšperku nad Ohří a její katastrální území
měřilo 625 ha. V prosinci 1945 měla 250 obyvatel. Pravděpodobně ani ve Studánce nebyla
vytvořena místní správní komise a obec zpočátku spravoval český pověřenec Jan Hošek. V roce
1946 byl její správou pověřen Místní národní výbor v Kynšperku nad Ohří. K uvažovanému
předání této obce k 15. červenci 1946 do správy vojenského statku Kostelní Bříza nedošlo
a MNV byl OSK v Sokolově 15. srpna 1946 upozorněn, že obec i nadále spravuje. Tato správa
trvala ještě v roce 1947, avšak obec byla postupně vysídlována, neboť bylo rozhodnuto, že její
území bude začleněno do vojenského pásma. V roce 1948 byla přechodně spravována
obvodovým starostou Václavem Burianem ze Zlaté, pak přešla do vojenské správy. Původní
název obce Studánka byl Schönbrunn. Výnosem ministerstva vnitra z 1. července 1947
a výnosem ZNV v Praze z 18. července 1947 byl stanoven její nový úřední název Studánka.
Obec Vranov ležela východně od Rovné. Její katastrální území měřilo 1577 ha
a v prosinci 1945 měla 291 obyvatel. Od 16. listopadu 1945 byla spravována obvodovým
starostou pro obce Slavkovského lesa se sídlem ve Zlaté Václavem Burianem, který působil
v této funkci ještě 24. ledna 1949.
Až do vydání ústavního zákona č. 150/1948 Sb. z 9. května 1948, jímž byla schválena
ústava Československé republiky, měly normy týkající se národních výborů prozatímní
charakter. Změny vyvolalo přijetí tří zákonů ze dne 3. března 1954, a sice ústavního zákona
o národních výborech č. 12/1954 Sb., zákona o národních výborech č. 13/1954 Sb. a zákona
č. 14/1954 Sb., o volbách do národních výborů. V nich byly národní výbory definovány jako
místní orgány státní moci v krajích, okresech a obcích. Podle § 12 zákona č. 13/1954 Sb. byly
národní výbory nižšího stupně podřízeny národním výborům vyššího stupně, jim byly rovněž
odpovědny za svoji činnost a usnesení a pokyny vyšších orgánů byly pro národní výbory nižšího
stupně závazné. První zákonné volby do národních výborů byly konány 16. května 1954.
Činnost MNV v Kostelní Bříze byla však zorganizována až na základě mimořádných voleb
ze dne 10. října 1954. Ustavující zasedání pléna MNV se uskutečnilo 13. října 1954 a předsedou MNV se z počtu 9 členů MNV stal Václav Havel.
Na svém zasedání 17. února 1959 projednávala rada MNV Kostelní Bříza otázku možné
správy celé osady Podstrání, která se rozkládala na katastrálních územích bývalých obcí Čistá
a Vranov a byla spravována MNV Krásno a Kostelní Bříza. K 5. květnu 1959 požádal MNV
Kostelní Bříza ONV o připojení části osady Mýtina sestávající ze sedmi domů a ležící
na katastrálním území Rudolce, k obci Tisová, která již spravovala druhou část této osady. Ani
jedna z těchto zamýšlených změn však v roce 1959 provedena nebyla.
Podle zákona č. 39/1960 Sb., o volbách do národních výborů, se 12. června 1960
na území celého státu konaly volby do Národního shromáždění a do všech stupňů národních
výborů podle nového územního uspořádání. Poslanci národních výborů, kteří dříve byli
označováni jako členové národních výborů, byli voleni na rozdíl od předchozího tříletého
volebního období nově na čtyřleté období. Místní národní výbor v Kostelní Bříze měl 15
poslanců, mezi nimiž byly 3 ženy a převažovali dělníci. Ustavující plenární zasedání konané 22.
června 1960 zvolilo předsedou MNV Zdeňka Bezděkovského a tajemníka Stanislava Orta. Při
národním výboru byly zřízeny komise plánovací a finančně rozpočtová, stavební, zemědělská,
školská a kulturní, bezpečnostní, trestní komise a výbor žen.
K výrazným změnám ve vývoji národních výborů došlo v roce 1960 v souvislosti
s novým územně správním uspořádáním státu. Dne 9. dubna 1960 byl vydán zákon č. 36/1960
Sb., o územním členění státu. Podle něj došlo k vytvoření větších správních celků. Podle
§ 3 tohoto zákona vznikly nové kraje a podle § 18 byla přebudována i územní organizace
národních výborů a ostatních státních orgánů v krajích, okresech a obcích. Nová územní
organizace byla zavedena od 1. července 1960. V souvislosti se změnami v územní organizaci
státu vyslovil MNV v Kostelní Bříze souhlas s tím, aby k 1. červenci 1960 byla k obci připojena
katastrální území Smrkovec a Žitná dosud spravovaná MNV Lázně Kynžvart. Dne 22. dubna
1960 rada ONV Sokolov na základě usnesení ONV z 25. března 1960 rozhodla předložit KNV
v Karlových Varech návrh na připojení katastrálních území Smrkovec a Žitná, jež patřily do
obce Lázně Kynžvart v tehdejším okrese Mariánské Lázně, k obci Kostelní Bříza v okrese
Sokolov. To bylo také při celostátní územní reorganizaci k 1. červenci 1960 uskutečněno
a ze zrušeného okresu Mariánské Lázně byla pod správu MNV Kostelní Bříza v okrese Sokolov
přidělena katastrální území Smrkovec o rozloze 551 ha a Žitná o rozloze 549 ha. Tím se celková
rozloha obce zvětšila na 6691 ha. Obec měla k 1. březnu 1961 celkem 377 obyvatel, z nichž žilo
116 obyvatel v Arnoltově, 117 v Kostelní Bříze, 21 v Podstrání a 133 v Rudolci.
Rada ONV Sokolov schválila 31. října 1963 vyčlenění místní části Podstrání bývalé obce
Čistá z katastrálního území Čistá, které bylo v roce 1954 připojeno k obci Krásno. Podstrání
bylo v roce 1963 připojeno k obci Kostelní Bříza, což bylo zdůvodněno tím, že územní změna
vyřešila jednotnou správu lokality, která se rozkládala zčásti také na katastrálním území Vranov spravovaném MNV v Kostelní Bříze.
Další volby do Národního shromáždění a národních výborů všech stupňů, tedy
i do Místního národního výboru Kostelní Bříza, se konaly 14. června 1964. Počet poslanců
se zvýšil na 19. Ustavujícím plenárním zasedáním konaným 3. července 1964 byl do funkce
předsedy MNV zvolen opět Zdeněk Bezděkovský a tajemníkem se stal Ladislav Brožek.
Vytvořeno bylo těchto šest komisí MNV: plánovací a finanční, pro ochranu veřejného pořádku,
zemědělská, výstavby, školská a kulturní, zdravotnictví, sociálního zabezpečení a obchodu.
Od druhé poloviny šedesátých let 20. století byla působnost MNV upravena několika
novými zákony, z nichž nejdůležitějším byl zákon z 29. června 1967, č. 69/1967 Sb.,
o národních výborech. Na jeho základě byla s účinností od 1. ledna 1968 zrušena platnost
dosavadního zákona č. 65/1960 Sb., o národních výborech. Zákon č. 69/1967 Sb. platil
s několika změnami až do roku 1990. Ústavní zákon ze dne 26. června 1968, č. 83/1968 Sb.,
o skončení volebního období národních výborů, Národního shromáždění a Slovenské národní
rady, který nabyl účinnosti dnem 1. července 1968, stanovil ukončení volebního období
zastupitelských sborů, včetně národních výborů, dnem všeobecných voleb do těchto
zastupitelských orgánů, které měly být provedeny nejpozději do konce roku 1969. Vzhledem
k politickým změnám ve státě proběhly však volby plánované na 19. května 1968 až v roce
1971. Zákon č. 83/1968 byl zrušen zákonem č. 117/1969 Sb. ze dne 15. října 1969 o prodloužení
volebního období zastupitelských orgánů státu a národních výborů až do doby konání
všeobecných voleb do těchto orgánů, nejpozději do 31. prosince 1971. V roce 1971 byl zákon
č. 69/1967 Sb., o národních výborech, doplněn novými zákony č. 54/1971 Sb. a č. 57/1971 Sb.
Podle těchto zákonů se ve dnech 26. a 27. listopadu 1971 uskutečnily volby do Federálního
shromáždění, národních rad a národních výborů. Nově zvolený MNV v Kostelní Bříze, který
tvořilo 15 poslanců s průměrným věkem 39 let se sešel na ustavujícím plenárním zasedání
20. prosince 1971. Ve funkci byl jako předseda MNV potvrzen Zdeněk Bezděkovský,
místopředsedou se stal Josef Kostolanský a tajemníkem byl zvolen Karel Vojtěch.
V doplňovacích volbách do MNV konaných 10. září 1972 byl zvolen poslancem MNV Jaroslav
Hála, který dosavadního tajemníka MNV nahradil ve funkci rozhodnutím plenárního zasedání
ze dne 21. září 1972.
Pro obec další významná územní změna nastala k 1. červenci 1969, kdy byla zřízena
nová obec s názvem Rovná. Tato obec vznikla jako vzorová socialistická vesnice
na katastrálním území bývalé obce Rovná a katastrálním území Vranov s osadou Podstrání
spravovanými do té doby MNV Kostelní Bříza.
K 1. prosinci 1970 měla obec Kostelní Bříza 291 obyvatel, z toho Arnoltov 81, Kostelní
Bříza 97 a Rudolec 113 obyvatel.
Od 1. dubna 1976 byla obec Kostelní Bříza zrušena a celé její území bylo připojeno
k obci Březová. Sloučení obcí Kostelní Bříza a Březová v jednu obec s názvem Březová bylo
schváleno XXI. plenárním zasedáním Okresního národního výboru v Sokolově, konaném dne
19. února 1976.
Citováno z práce: Eva a PhDr. Vladimír Vlasákovi, Místní národní výbor Kostelní Bříza, (1934) 1945 – 1976, Státní oblastní archiv v Plzni, 2010
