© Nadace pro děti. Tel. 352 600 550. Sídlo: Kostelní B?íza 20, 35761 Březová u Sokolova. Více informacíS

Ilustrace Ilustrace Ilustrace Ilustrace Ilustrace Ilustrace Ilustrace

Hella Guth << Kostelní Bříza – Kirchenbirk

Vídeň (1926–1929)

Po ukončení středoškolského studia odešla na podzim 1926 studovat na Uměleckoprůmyslovou školu při Rakouském Uměleckoprůmyslovém muzeu ve Vídni, kde po tři roky navštěvovala malířský ateliér Wilhelma Müllera-Hofmanna.

Náplň studia byla obdobná jako na jiných podobných školách, vedle kreslení a malování zde studenti získávali znalosti v oboru užité grafiky a propagace, základy písma a grafických technik. Právě v grafické školní dílně vznikly v druhém ročníku (1927/28) její první linoryty „Cesta do kostela v zimě“ a „Japonky“, stejně jako dřevoryty „Matka“ nebo „Dívky u okna“, který zachycuje dvojici podobných dívek vyhlížejících z okna, jako by na někoho čekaly.

S tímto listem souvisí další dva dřevoryty: „Dvě dívky“ sedící nahé v exotické krajině připomínají kompozicí aktů vzdáleně Ottu Muellera či Ericha Heckela – nejsou to však žádné divošky, sedí stydlivě schouleny uprostřed rajské přírody a tváří se spíše nešťastně. Technicky již o mnoho zdařilejší je dřevoryt zachycující nahou dívku, která si prohlíží svůj obraz v zrcadle.

Technika dřevorytu a dřevořezu, která ve Vídni prožívala svoji renesanci od konce 19. století, nalezla svoje významné uplatnění po roce 1910 i v moderním umění. Přes svoji obtížnost zaujala právě tato technika Hellu zpočátku nejvíce. Vedle dalších prací z posledního školního roku 1928/29 si zaslouží pozornost již technicky značně pokročilý cyklus šesti dřevorytů s motivy jižní krajiny, který mohl sloužit jako ilustrace zážitků z prázdninové cesty do Itálie nebo jižní Francie.

Romantické motivy v originálních kompozicích se zdůrazněnou expresivitou naznačují jistou znalost tvorby současných expresionistů. Zatímco historická architektura takřka splývá s přírodní scénou, avantgardní architektura přístavu nás uvádí přímo do současnosti.

Ještě v době Hellina studia ve Vídni vznikly patrně dvě práce, které později uveřejnila v pražském tisku. Obraz ideální architektury v hornaté krajině s řekou a dvěma gondolami v popředí byl pro svůj dekorativní charakter zamýšlen patrně jako nástěnné panó do nějakého sanatoria. Rozměrný malovaný vlys představuje rovněž ideální novoklasicistickou vizi, připomínající raně renesanční italské fresky jak řazením plánů přírodní scény, tak krystalickými formami krajiny, zjednodušeným provedením vegetace a postav i pergolou uprostřed kompozice. Ideální architektonické formy města v pozadí korespondují s renesančními ideály stejně jako utopismem dvacátých let.

Tento obraz harmonického života v ideální krajině se zdůrazněnou postavou ženy, pečující o staré, nemocné a o výchovu dětí, byl nejspíše rovněž zamýšlen do nemocnice nebo jiné veřejné instituce. Kompozice snad odrážela její názory v závěru vídeňského studia – již tehdy se prý zajímala o politické ideje a se svým bratrem Ottou (který rovněž studoval ve Vídni) se angažovala v panevropském hnutí hraběte Coudenhove-Kalgeriho. Realistické „Pradleny na terase“ vznikly asi až v Liberci a jsou prvním námětem, inspirovaným dobovým civilismem, který však vykazuje značnou nejistotu v podání postav.